ENGLISH VERSION CLICK HERE

Špinavý, to prý ve svahilštině znamená slovo “xafoo” a právě takto pojmenovali společný projekt ikona české alternativy Mikoláš Chadima (MCH Band, Kilhets, Extempore) a slovenský experimentátor Július Fujak( Teória odrazu). Základem společného intermediálního projektu je z části improvizace. Souhru Chadimova saxofonu a kytary s baskytarou a klavírem jeho slovenského partnera doplńuje vizuální kreace fotografií počítačových kreseb, a zvukových objektů. Bílá místa na pomezí současné vážné hudby, rocku a snad I jazzu jsou lehce črtána i pevně zakreslována dvěma nekompromisními improvizačními mistry. Julo Fujak popisuje projekt jako: “...odkrývání skrytého stíráním špíny a prachu ze starého a prožitého...”.

M I K O L Á Š  C H A D I M A
vše na www.mchband.cz

J Ú L I U S   F U J A K (SK, born 10th October 1966 in Žilina)
- hudební improvizátor, skladatel, estetik a organizátor hudebně-intermediálních projektů

V letech 1988-1998 byl členem slovenských alternativních rockových skupin Teória Odrazu a Otras. Po dokončení studia estetiky a hudební vědy na filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (1990) působil jako učitel hudby v kysucké oblasti Slovenska, kde se stal spoluzakladetel a uměleckým vedoucím Kysuckého komorního orchestru – Musica Kysuca (1995/96). Od poloviny 90. let se účastnil řady transmediálních projektů brněnského sdružení Skleněná louka, především se Zdeňkem Plachým (napr. Těžké doby bez taktu, 1997), s holandskou skupinou Palinckx (In Residence, 2000) a s alternativním rockovým triem Zloději uší (1999-2001). 

V letech 1999-2007 byl dramaturgem a organizátorem mezinárodního koncertního cyklu současné nekonvenční hudby Hermovo ucho v Nitre, na který navázal později cyklem intermediálního umění PostmutArt (od roku 2008). V roce 2000 založil příležitostné těleso experimentální hudby tEóRia OtraSu, které spolupracovalo mezi jinými s Mariánem Vargou (SK), Janou Lewitovou a Vladimírem Mertou (CZ), aneho s hansem w. kochem (D).
Julius Fujak spolupracoval také s řadou dalších umělců: The California EAR Unit (USA), Zsolt Söres (H), Franz Hautzinger (A), Jon Rose (AUS), Veryan Weston (UK), Ludivine Allegue (F), Eufrasi Prates (BRA), David Šubík, Jan Kavan, Mikoláš Chadima (všetci CZ), Martin Burlas, Milan Adamčiak, Peter Machajdík, Heyermear, Michal Murin, Ján Boleslav Kladivo, Michal Kaščák, Peter Vars, Peter Macsovszky, Jozsef R. Juhász, Jozef Lupták (všetci SK) ad. 

Julius Fujak vystoupil v těchto městech a na těchto festivalech: Red Cat Theatre (Los Angeles), Audio Art (Krakov), Sound Bridges (Vídeň), Big Ear a /Cross/Hearing (Budapešť), Kis Magyar Performance fesztivál (Szentendre), Alternativa (Praha), Slovenský inštitút (Řím), Expozice Nové hudby (Brno), Pohyb-Zvuk-Prostor (Opava), JAMU a Skleněná louka (Brno), Letní filmová škola (Uherské Hradiště), Sound Off a TransArt Communication (Nové Zámky), Stanica Záriečie, Dom umenia Fatra (Žilina), Večery novej hudby (Bratislava) ad. 

Od roku 1996 působí Julius Fujak jako hudební semiotik v Ústavu literární a umělecké komunikace a na Katedře kulturologie při Filozofické fakultě Konštantína Filozofa (FF UKF) v Nitře. V roce 2007 koncepčně a organizačně garantoval mezinárodní vědecké symposium Convergences and Divergences of Existential Semiotics. Je aktivním členem a přednášejícím mezinárodních semiotických kongresů, přednaší po celé Evropě. 

Diskografie:

Teória Odrazu. (Globus International, 1991)
Otras: Kysucký postindustriál. (y.f.w., 1998)
Fujak – Macsovszky – Varso: Trojkolo: beh fiktivity. (Animartis, 2000)
Fujak, Július: Hudobné ilustrácie k dielam Veroniky Madajovej (Animartis, 2001)
tEóRia OtraSu: Bábkový režim zvuku. (Animartis, 2002)
tEóRia OtraSu: Nosferatu. (Animartis 2002)
Julius Fujak & The California E.A.R. Unit: transPOPsitions! – intermedia wrestling. Live in L. A. (DVD, Hevhetia, 2006)
tEóRia OtraSu, Jana Lewitová a Vladimír Merta: Jánošík – živá hudba k filmu bratov Siakeľovcov (1921). (Hevhetia, 2007)
Ján Boleslav Kladivo & Julo Fujak: Fluff Modulation (DVD, Vlna 2008)
Julo Fujak: Úchytkom/ Cursorily (Hevhetia, 2008)
Julo Fujak & spol.: Konvergencie do vrecka (Hevhetia, 2010, v tlači) 

Knižní publikace:
Tvorivosť v načúvaní hudobnému tvaru (ÚLUK UKF Nitra 2000);
Musical Correla(c)tivity (ÚLUK UKF Nitra 2005);
Slovenské hudobné alternatívy (spolu s M. Kalinkom a O. Rehákom; ÚLUK UKF Nitra 2006);
Hudobné korela(k)tivity (KKu UKF Nitra, 2008); 

 

 

M i k o l á š  C h a d i m a  &  J u l o  F u j a k :  X A F O O (CD 2012)

 
“

více info, koupit ...

XAFOO budou stírat špínu a prach prožitého...

Nový česko-slovenský projekt XAFOO tvoří Mikoláš Chadima (saxofon a elektrická kytara) a komprovizátor a estetik Július Fujak (baskytara a klavír). Přes určitý věkový rozdíl – Chadima se narodil roku 1952 a Fujak 1966 – je lze oba považovat za průkopníky alternativní scény v našich republikách. Legendární MCH Band již působí sedmadvacet let (a to nebyl zdaleka počátek Mikolášovy hudební kariéry) a v posledních letech exceluje Chadima i na poli improvizace společně s Pavlem Richterem. Fujakovo proměnlivé těleso tEóRia OtraSu sice funguje až od roku 2000, ale přesto už se již zapsalo do análů nonkonformní hudby nesmazatelným písmem a navíc je jen jednou z mnoha aktivit tohoto neúnavného organizátora (například festival Hermovo ucho), hudebníka(mimo jiné spolupráce s The California EAR Unit) a sémiotika. První vystoupení XAFOO se konala ve dnech 27. a 28. října 2009 a festivalu Genius Loci V. v Levoči a o den později v Nitranské galerii v rámci cyklu PostmutArt. Do třetice všeho dobrého pak 27. 11. na Alternativě 2009 v KC Kaštan. Následující otázky dostali oba muzikanti separátně s upozorněním, že by je neměli navzájem konzultovat.

Kdy jste se poprvé setkali s tvorbou toho druhého a jak na vás zapůsobila?

MCH: Asi to bylo pár dní po 20. únoru1990. Hráli jsme den předtím v Čadcia druhý den na obědě u organizátorky festivalu. Pozván byl i Julo a dostal jsem od něj CD s jeho kapelou Teória Odrazu. Ale teď mě napadá, že vlastně ten koncert v Čadci spískal on, jakožto fanoušek MCH Bandu. To by znamenalo, že jsme se museli vidět, nebo být v písemném kontaktu už dříve. Možná jsem dostal jeho kazetu už před pádem režimu .Blbé je, že roky 1989–1996 jsou schované pod nánosem událostí jiných a ty zase z dobrých důvodů zasunuty hluboko v paměti. V každém případě se pamatuji, že když jsem jeho muziku prvně slyšel, byl jsem rád, že se o alternativu v tehdejším smyslu slova snaží i někdo na Slovensku.

JF: Mikoláša Chadimu som počul prvýkrát asi pred 25(?) rokmi, keď mi Šteko, budúci spevák našej Teórie Odrazu púšťal z pásky Extempore – najviac mi utkvela v pamäti nadčasová pointa„...v trezoru jsou tajný plány na vylepšenísplachování“. To som ešte nevedel, že práve skladbu Varování darebáků ředitelem výzkumného ústavu spieva Chadima a je aj jej autorom... Neskôr som už bol nadšeným priamym svedkom vystúpení MCH Bandu na Slovensku. Navyše Mikoláš bol jeden z prvých, ktorý pred tými dvadsiatimi rokmi, keď nás prvýkrát počul, nielenže vyslovil pochvalu, ale aj napísal o našej prvej LP-čke vydanej v pražskom Globuse výborný text. O našej hudbe, ale aj o šedivo prízračnej atmosfére reálneho socializmu v mestečku Čadca, kde som začínal, aj o rozdrbaných medziľudských vzťahoch, ktoré sa potom dodrbali ešte viac...

Za jakých okolností vznikl nápad vytvořit projekt XAFOO?

MCH: Okolnosti byly jednoduché. Pár let jsem měl úplně jiné starosti a kontakty se zpřetrhaly. Až později s nástup E-pošty se obnovily. Julo začal posílat pozvánky na své akce a nahrávky. Já byl hodně překvapený, že se dostal k tomu, co mám rád i já. Tedy k improvisingu a soudobé vážné hudbě. Vzhledem k tomu, že jeho pozvánky byly na akce na Slovensku a já se na ně ne a nevypravit, napadlo mě, že nejjednodušší cesta, jak ho slyšet naživo bude ta, že si s ním zahraju.

JF: Jednoducho, Mikoláš ma oslovil, či by sme spolu neskúsili niečo na báze improvizácie a ja som rád súhlasil.

Jaký je původ tohoto názvu, měli jste ještě další návrhy?

MCH: Já jsem název nikdy moc neřešil. Myslel jsem, že to bude něco tak,originálního‘ jako JF&MCH, nebo opačně. Julo vymyslel XAFOO a napsal k tomu,cituji: „XAFOO – vraj vo svahilstine znamena ,spinavy‘: moj popis: ...odkryvanieskrytého zotieraním špiny a prachu z prežitého...“ Mně se to líbilo, takže to zůstalo.

JF: Názov som navrhol spojením prvých slabík našich mien: XA(dima)FOO(jak). Potom som zistil, že vraj vo svahilštine xafoo znamená niečo špinavé, resp. zašpinené.

Jaká je koncepce celého projektu?

MCH: Že si spolu zahrajeme... To je překvapení, že? K tomu hraní budeme, pokud to technicky zvládneme, pouštět nějaké obrázky. Přesněji ale koncepci domluvíme až koncem října na Slovensku, kde máme dva koncerty.

JF: Mňa inšpirovalo už samotné slovo ,zašpinenie‘ a v nadväznosti na to najmä všetko, čo mi Mikoláš k projektu poslal – čiernobiele fotografi e z čias hlbokého, totáča‘ v 50-tych rokoch minulého storočia spolu s jeho kvázi insitnými počítačovými kresbami. Preto som ako sprievodné, hádam, nie príliš patetické motto ku projektu použil „...odkrývanie skrytého stieraním špiny a prachu z prežitého...“. Na pôdoryse nášho hudobne intuitívneho dialógu to všetko nemusí vyznieť nezaujímavo.

Čeho si nejvíc vážíte na svém spoluhráči? Co vám spolupráce přináší?

MCH: Čeho si vážím na Julovi? Moc se mně na to nechce odpovídat, aby to neznělo stejně pitomě jako v přiblblých televizních pořadech o rádoby ,osobnostech‘, v kterých je jiné rádoby ,osobnosti‘ adorují. Takže raději všeobecně. Vážím si každého v dnešní době, kdo nejde po prachách a snaží se dělat, nebojím se toho slova, umění. Druhá otázka je blbá otázka. Vždyť spolu budeme hrát poprvé až koncem onoho zmíněného října.

JF: Mikoláš Chadima je pre mňa tak ako pre iných slovenských tzv. alternatívnych hudobníkov nestorom, ktorý sa nedá obísť. Navyše, vážim si jeho postoje v neľahkých 70-tych i neskorších rokoch a, samozrejme, tematizovanie takej poetiky, ktorá ma v istom čase veľmi ovplyvnila. Čo mi táto spolupráca môže priniesť? Určite nový druh hudobno-situačných prekvapení, o ktoré je dnes núdza a ktoré sú preto cennou výzvou.

Pokud byste měli vytvořit nějakou novou škatulku pro XAFOO, jak byste ji nazvali?

MCH: To je přece tvoje práce.

JF: Neviem, či je produktívne vytvárať škatuľky pre niečo, čo sa zmestí len do 4-rozmernej krabice.

Jaké má XAFOO ambice do budoucnosti?

MCH: Nevím jak Julo, je přeci jenom o pár let mladší, ale já už žádné veliké ambice nemám. Samo, že bych raději dělal víc dobré hudby, než blbé. Co ještě? Kleště!

JF: Rovnaké ako v súčasnosti: viesť nepredvídateľný hudobný rozhovor nabáze alternatívnej improvizácie takým spôsobom, asi ako keď zotriete nánosy niekoľkoročného prachu, ktorý sa rozvíri tak, že najprv nič nevidíte. Ale potom, keď opadne, zjaví sa to, čo bolo ,zapadané prachom‘. A nikto vopred nevie, či to, čo sa napokon zjaví, nebude náhodou niečo nepríjemné, alebo naopak...

Petr Slabý (Kulturní magazín UNI 11/2009)

Mikoláš Chadima & Julo Fujak: XAFOO (VIDEO)

 

Mikoláš Chadima & Julo Fujak: XAFOO
Hevhetia 2012

Trvalo dlhých devätnásť rokov, než sa jeden zo zakladateľov českej alternatívnej hudobnej scény Mikoláš Chadima a jeho slovenský náprotivok Julo Fujak konečne stretli na jednom pódiu. Ich koncert z roku 2009 na pražskom festivale Alternativa teraz vychádza na CD nosiči s názvom XAFOO. Za týmto konceptom sa ukrýva nielen skratka počiatočných hlások ich priezvisk, ale i motto "...odkrývanie skrytého stieraním prachu a špiny z prežitého". Album totiž prináša nielen originálnu hudobnú výpoveď, ale i oveľa hlbšie kontexty. Tie sú viditeľné hlavne pri živej produkcii dua, zahŕňajúcej i projekciu s fotografiami, ktoré robili príslušníci ŠTB v priebehu vyšetrovania a vypočúvania Chadimu v časoch "reálneho socializmu" a procesu s tzv. Jazzovou sekciou. Je to temné prepojenie oduševnenej hudobnej výpovede oboch hudobníkov s drsnou a (doslova) čiernobielou realitou vtedajšej doby, konfrontujúcou všetky neželané umelecké a spoločenské vybočenia s razantnými postihmi. Pôsobivé hudobné výpovede sú kolážou Chadimových bizarných a nápaditých kreácií na saxofóne a elektrickej gitare, ktorým skvele sekunduje Fujakov semi-preparovaný klavír, sláčiková a preparovaná basgitara a zvukové hračky. Reflexie duševných rozpoložení v stave "off", surrealistické snové prvky voľne plynúce z podvedomia a na pozadí Chadimova grafika tvoria "noir" atmosféru, ktorá odkrýva nánosy dôb minulých, s ktorými sme sa ešte nestihli poriadne vysporiadať. Okrem rozsiahlych improvizovaných sekcií tu cítiť premyslený koncept širokých oblúkov zvuku a muzikálne iskrenie medzi obomi hudobníkmi. Kým skladba Der Beobachter sa viac hrá s elektronickými plochami, na albume celkovo vyniká najmä akustické hranie. Skladba Franz Kafka prináša parodujúce a groteskné prvky, kým dielom Die Natur prebleskujú dynamické, až tanečne pôsobiace úseky. Zvuková predstavivosť tandemu je smelo porovnateľná s niektorými improvizačnými projektami napríklad Johna Surmana a Davea Hollanda. No nahrávka je pozoruhodná najmä tým, že sa neutápa v blaženej zvukovej depresii a rozsiahlych plochách ticha, ale ženie hudobný vývoj vpred s výrazným pocitom kontinuity. Energia z koncertu sa tu derie mohutne na povrch a hra dua disponuje predstavivosťou a technickou erudíciou. Popri výraznom Chadimovi a jeho emotívnom autentickom prejave je rovnako jasne čitateľný i hudobný rukopis Jula Fujaka, okrem klenutých plôch improvizovaného zvuku tmavých farieb tu presvitá i hravá tanečnosť a rôzne jazz-rockové provokácie evokujúce azda jeho minulosť v kapele Teória otrasu. Duo XAFOO ponúka premyslený zvukový koncept, ktorý dokáže zaujať a naplniť formu obsahovým významom i neopočúvanou originalitou.V rámci bývalého Československa ide o nebývalý a nekompromisný projekt, ktorý už dnes neznie undergroundovo, ale výsostne aktuálne a rovnako naliehavo.

Peter Katina (Hudobný život 2013)

Recenze His VOICE, Autor Z.K.Slabý

27. listopadu 2009 jsem se zúčastnil v pražském Kaštanu v rámci festivalu Alternativa neobvyklého vystoupení Mikuláše Chadimy a Jula Fujaka, které ve mně dlouho doznívalo. A po třech letech se na tomtéž místě konal křest CD s názvem XAFOO, spojený s variabilně totožnou seancí. Poslech alba pak obě záležitosti nejenom evokoval a dotvrdil, ale zároveň původní vjemy přesáhl svou definitivností. Ano, jde o záznam onoho původního koncertu, ale s možností absolutního soustředění a vychutnání jednotlivých peripetií – sice bez promítání fotodokumentů STB a procesu s Jazzovou sekcí v době nadreálně nemohoucného socialismu, avšak hudba sama dostatečně evokuje vizuálně společenské zázemí a můžeme si vychutnat všechny její (někdy možná i bezděčné) rafinovanosti.

Tandem legendy české alternativy (k době i k hudbě) Mikoláše Chadimy se saxofony a elektrickou kytarou a průbojného osnovatele experimentální scény slovenské, Jula Fujaka nad semi-preparovaným klavírem, s baskytarami a hračkami, je československým (zde bez pomlčky) srostenectvím v různorodosti, kontaminuje výboje obou hudebních proudů, a tím přerůstá ve význam mezinárodní. Triptych odkrývání komunistické minulosti je podle protagonistů kompaktu "stíráním prachu a špíny" z toho, co jsme prožili. Oba hráči se střídají v hudebních obchvatech té doby s nelomenou protestní hořkostí, obžalobnou ponurostí i zaskočující výsměšností, přičemž převahu zásadní výbušné linie mívá Chadima, střídající své nástroje podle tematického posunu, a ve zdánlivě nahodilém neokolkujícím gejšlení vévodí Fujak, jehož "nečisté" tóny evokují změtení zmatečních časů. U obou se dostává ke slovu jejich rockové zázemí (u Fujaka přítomné právě nedávno vydaným Kompletem skupiny Teória odrazu, rovněž u Hevhetie), které jim umožňuje drastičtěji v improvizačních exkurzích ztvárnit vyvřelinu zlomenosti doby i procítit její rekviemovou atmosféru, nejde však o navyklou obvyklost souhry, nýbrž o proplétání, prostřídávání rolí s imaginárním batyskafem ponořeným do záludností či obludností oné epochy. Neznamená to ovšem, že by nadbytečně tlačili na pilu, naopak odhalují dusivost, pokrytectví, pomstychtivé pronásledování, žalářování, přezíravou nelidskost pohlavárů k nepohodlným jedincům píď po pídi a dokáží se přepólovat od jarmarečnosti a kolotočování do zurčivého zaříkávání (jako je tomu ve druhé části Přírody).

Nemohou nedojít k Franzi Kafkovi, čímž se dostanou i k dvojakosti situace v kultuře v časech-nečasech, kdy se na sporadicky vydanou knížku tohoto autora stály dlouhé fronty před knihkupectvími. A právě zameditování nad dobovou "kafkárnou" v sobě skrývá širší dosah – jako by hudebníci prezentovali otázky související vůbec s postavením člověka ve společnosti, do níž se zrodil a v níž dospěl, jak je v ní postihován, v čem může být jeho schopnost přežití navzdory, co se v něm zlomí. Možná, že už jim sugeruji víc, než zamýšleli, avšak právě v oné neustále nalamované hudební rozbíhavosti a sbíhavosti závěrečných pasáží, v onom dokola propíraném zvažování s výtržnickými výpady do skočnosti vyciťuji pochybování o chybování, pozůstalou hořkost, zvažování, v čem může být vykoupení. Právě tady, v přechodech smírčích a bouřících momentů, se mi jeví širší platnost osobního prožitku v otázce, zda jsme Kafkové v tomto necitelném světě. Vzdech ústřelu časů minulých se ostatně vloudí i do závěrečného vyjádření víry v lidství v Chadimově saxofonovém sólu, k němuž se Fujak připojí s klavírem.

Jak vidno, záznam jednoho festivalového projektu může přerůst v záležitost, která pro nás setrvává a přetrvává. A mám dojem, že se vše při následných posleších může ještě zmnožit. Je dobře, že se (alespoň hudebně) vyrovnáváme s minulostí v československém kontextu.

 

Lidové noviny, 19.3.2013 / Chadima-Fujak: XAFOO/ Hevhetia 2012
Chadima a Fujak improvizující

Album česko-slovenského dua Mikoláš Chadima -Július Fujak s podivným názvem XAFOO, jež nedávno vydala slovenská značka Hevhetia, může především fanouškům Chadimy připadat překvapující. Při hlubším pohledu do jeho hudební dráhy se však ukáže, že do ní zcela a logicky zapadá. A totéž samozřejmě platí i pro u nás méně známého Fujaka. Na rozdíl od prokomponovaných skladeb, psaných dokonce do not, které měly v repertoáru Chadimovy kapely Extempore a později MCH Band, eventuelně MCH Trio, je totiž album, jež je záznamem koncertu v pražském Kaštanu, čirou improvizací. Není však namístě lekat se předem nějakého bezradného hudebního salátu, blábolů, přehrávaných stupnic a podobně, naopak - jednotlivé skladby navzdory své okamžité inspiraci, a tudíž i nepředvídatelnosti vlastně působí jako strukturované kompozice, jen možná zvukově a výrazově rozvolněnější.

Můžeme zde samozřejmě zmínit nutný předpoklad, jímž je vzájemné naladění na stejnou vlnu, schopnost vnímat jeden druhého, ba dokonce předjímat, co v příští vteřině zahraje. Své o tom vědí jazzoví hráči -v rocku, z něhož oba vycházejí, to přece jen tak běžné nebývá.

I když v hudbě, jíž se oba po svém věnovali, na improvizaci vždy místo bylo. Kromě toho si oba rádi zahráli v duovém formátu, v Chadimově případě například s Pavlem Fajtem či Pavlem Richterem, nemluvě o skvostné spolupráci s britským bubeníkem Chrisem Cutlerem (viz skvělé záznamy pardubického vystoupení na YouTube), Fujak hrál mezi jinými například s Andreou Kostankiewicz, Vladimírem Mertou či Martinem Burlasem a Marianem Vargou.

Album XAFOO je spíše klidnější, dá-li se to tak říci. Zkrátka, nečekejte nějaké divoké erupce, spíše usebrání, přemýšlivé rozvíjení témat, přičemž samozřejmě velkou roli mají zvuky, které Chadima vyluzuje ze svého saxofonu či kytary, stejně jako Fujakův preparovaný klavír a různé elektronické efekty. Místy (to pro pamětníky) můžeme slyšet zvuky ne nepodobné Chadimovu MCH Bandu z období syrových smyček, opět ale v logice hudebního rozhovoru obou hlasů. Fujak charakterizoval jejich hudbu jako "odkrývanie skrytého stieranim špíny a prachu z prežitého" -možná, v každém případě ono skryté za poslech rozhodně stojí.

Osobně doporučuji nastavit režim repeat a ponořit se do jediného proudu, dostat se kamsi mimo čas -zkušenost, kterou jsem před lety udělal při koncertě klavíristy Cecila Taylora. Vedle nedávné retrospektivy dua Durman-Posejpal In The Circles Of Time, jež navzdory minimálně evropským kvalitám ostudně zapadla, zde máme další příklad, jak má vypadat improvizovaná hudba, při jejíž tvorbě aktéři zároveň zapojují emotivní i rozumovou stránku. A jak je to s tím podivným názvem dua? Je to prosté: čte se ChaFu a jde o první slabiky jejich příjmení.

JOSEF RAUVOLF

 

Další recenze (v němčině)